Tak jsem si tak vzpomněla na doby,kdy jsem na blog spíše psala, než že jsem tam dávala jen fotky... Už asitak před 3 dny jsem měla chuť něco napsat... něco duchaplného, co by mělo hlavu a patu... ale jakmile jsem otevřela nový příspěvek, tak jsem maximálně napsala první větu... která byla zároveň i poslední a hezky rychle jsem to zase celý smazala a zavřela... :) a tak se to opakovalo několikrát za den.
Už mi psaní asi prostě nejde... asi hlavně proto, že jsem dřív aspoň psala popisky k fotkám, ale teď mi to přijde zbytečný, protože fotka prostě řekne vše...
Takže asi to bude článek úplně o ničem...:D ale prostě si musím dokázat to, že jsem schopná ještě něco napsat...:D
Takžeeeee....
V posledních dnech jsem docela slušně v jednom kole... Ráno pěkně do práce, kde většina nadává na to, že se jim opět nechtělo vstávat a vylézat z postele... já se vstáváním problémy fakt nemám... zazvoní budík a já hned vylejzám... nejsem jako některé kolegyně, které si posouvají budík ještě dobrou hodinku...:D To už bych pak nevstala vůbec...
V práci si většinou stíhám dělat většinu příprav a opravovat sešity, takže doma si spíš dělám přípravy na IT a takový ty zajímavosti, nebo tématický pracovní listy... třeba jako dneska na Halloween....
Odpoledne se mi daří si vždycky domluvit nějakou akcičku... v posledních dnech se to často týká focení a nebo nějaké kávičky...:) Je to vlastně fajn vědět, co v ten den budete dělat... i když... někdy se všechno tak semele, že je to všechno úplně jinak... někdo něco zruší... to mi je pak srašně moc líto času... protože si říkám, že jsem si místo toho mohla naplánovat něco jinýho...:) ale někdy se to prostě nedá ovlivnit...
Zjistila jsem, že srašně moc ráda něco plánuju... ale snažím se všechno plánovat tak, aby to bylo na 100%... dobře, to není nikdy... takže minimálně doopravdy na 95%... protože se pak mám na co těšit... :) a to je děsně fajn pocit, nemyslíte? :)
Dneska byl zrovna den, který jsem měla naplánovaný snad do posledního puntíku... práce, příprava na další dny a hlavně opravit hromadu sešitů a vymyslet písemky... a večer pak focení malých baletek... a jak to nakonec dopadlo? Odučila jsem, sedla si na židli a vůůůbec nic se mi nechtělo...:D Takže jsem se vlastně přifařila k O. a jeli jsme původně na přezouvání pneu, ale tam měli plno, tak jsme dali kávičku a pokecali jsme... pak se mi povedlo O. tak vykolejit, že na mě nevěřícně koukal a přiznal, že je v rozpacích.... a proč? Protože jsem byla při placení rychlejší a zaplatila jsem to i za něj... což jsem říkala minule, že udělám, ale nečekal to prostě...:D A co je na tom? Proč vy chlapi nesnesete to, když jednou za čas platí ženská? Co je na tom tak strašnýho? :-P
No, zpět k tématu...:) Pak jsem po kafíčku jela za kolegyňkou a společně jsme šly na ten balet... a ejhle... paní učitelka je nemocná... tak se to nekonalo... už 3x za sebou...:D tak jsem se sbalila a jela domů...:D
Takže tady jde krásně vidět, jak mi ty moje plány bezvadně vycházejí...:) má smysl si vůbec nějaký plány dělat..? :D Nemá... ale co... stejně si je dělat budu...:D
No.. už zase asi stačí... jsem zvědavá, kdy zase něco podobnýho o ničem vyplodím...:D Kdo jste dočetl až sem, tak vážně smekám... ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat